„Humor je solí země. Kdo je jím dobře prosolený, vydrží dlouho čerstvý.“
Karel Čapek
„Víte, proč se paštice říká božský pokrm? Protože jen Bůh ví, co do toho dali.“ Žýžala z kurzu Velké Moravy
„Kruh je oválný čtverec.“ Fox
Veverka: „Ještě jednou tu někdo plivne a bude to uklízet! Jak jem řekla, toto jsou parkety, parkety jsou koberec! A na koberec se nic takového nedělá!“ Fox: „No ale koberec to vsákne.“
Veverka: „Jaké symboly Vánoc vás napadají? Napište to na papír. Fox čte své symboly: .., Děda Mráz, červená, zlatá, Santa Klaus. Hérdek to se rýmuje…“
Stojíme u stánku s popcornem a Tulák na plakátku s nabídkou čte: „Popcorn sáček, popcorn pytel malý, pytel velký, pytel maxi. Týjo, co je pytel maxi?“
„To jsem nevěřila, že ve svých 36 letech se budu schovávat v šopě.“ Jedna maminka ze skautu.
Při návštěvě Mikuláše, čerta a anděla na schůzce Dráčat. Mikuláš se ptá: „A kdopak je vedoucí tohoto oddílu?“ Nikdo nic neříká, všichni mlčí. Čert: „Ale já vím, kdo je našeho – Lucifeeer!“
Mikuláš na Mirečka: „Téda, ty se tam schováváš, to není dobré, to o nečem vypovídá, asi tě kouše svědomí, z toho jak si zlobil có?“ Mireček: „Já nekoušu!“
„To voní jak prase.“ Tulák
Hrajeme hru – v kruhu jsou dva hráči se zavázanýma očima a mají co nejrychleji najít ručník. Jakmile ho jeden najde musí s tím praštit svého soupeře, aby vyhrál. V tom Honza: „Veverko, možu si jít pro něco navrch?“ (myšleno do klubovny) Veverka: „Jo možeš.“ Honza otevírá dveře, které vržů a právě v tomto okamžiku, je v kruhu Chřestýš a Viki a Fox jim tam háže ručník. Vrata vrzly, ručník letěl do kruhu a v tom Chřestýš: „Co to bylo?“ Fox: „To ten ručník tak vrže“
Pírko: „Toník by to mohl zahrát na kytaru a Fox na klavír“. Fox: „Jenže já to neznám.“ Pírko: „Šak se to od Toníka naučíš.“ Fox: „Nó, a kde veznu Toníka jako?“ Pírko: „Neboj, já ti ho půjčím.“
Veverka: „Kdepak máte ty vánoční pohlednice? Já už jsem je dneska chtěla.“ Z hloučku se ozve: „Có, už dneska?“ Veverka: „A ty Kovaříčku, už je máš?“ Kovaříček: „Veverko, já je nemám.“ Veverka: „Ale já už jsem je chtěla dneska, už je totiž nejvyšší čas!“ Kovaříček: „Už dneska? Aha, a možu ti je donést až příští rok?“
Čekáme na autobusové zastávce než přijede autobus. Veverka: „Máte průkazky? Aby vám řidič dal slevu.“ Fox: „Já mám, dobré!“ Tulák: „Já mám, ale aj kdybych neměl, tak bych řekl řidičovi: Pokud mně nedáš poloviční, nikam nepojedu.“ Fox: „Myslím, že pro řidiče bude jednodušší, když tě vykopne.“
Jedeme Kotlovým autem s Betlémským světlem do Hluku. Tulák: „Týjo, co to tam na tom předním skle máš Kotle?“ Kotel: „To je senzor. Když mně někdo rozbije sklo, začne to houkat.“ Tulák: „Dobré.“ Fox: „A co máš tam v rohu?“ Kotel: „To je taky senzor, když prší automaticky se zapnou stěrače.“ Fox: „Tak to je dobré, máš to ale vymakané auto, ale vcelku rozbité.“ Kotel: „To se ti jen zdá.“ (je trochu v méně optimálním stavu)
Na střediskové radě. Před začátkem rady se podepisujeme na lejstro přítomných a nepřítomných. Podepsal se Wesa a poslal Cvrčkovi. Cvrček: „Weso, nepodepisuj se tak velikým, pak se nemám kam podepsat.“ (Jeho podpisový smyk se smýkl přes dvě kolonky). Wesa: „Jo, to mně ta paní v autoškole také říkala.“
Věty z hry na vánoční vorné: * Na Vánoce koupíme kapra, stromeček a hasičák. * Letos máme borovičku, vloni byla slivovička. * Stromeček nám neopadá, spadne celý. * Nazdobíme kapra, sníme stromeček. * Zvířátko pod stromeček nebalíme měsíc dopředu.
Veverka: „Kovaříčku, pamatuješ ještě, copak nám dlužíš, abys splnil svůj úkol?“ Kovaříček: „Éé jo, tu rostlinku. No, ale ona shnila!“
Veverka četla příběh ze stezky s názvem Stoupání nahoru. Tulák: „To už jsem někde slyšel, to už si nám četla, že?“ Veverka: „To nevadí, to má pro dnešek tu potřebnou myšlenku.“ Veverka: „A jak jste ten příběh ve spojitosti s dneškem pochopili?“ Tulák: „Já jsem to minule pochopil, ale letos to jaksi nechápu.“ Fox: „Rok od roku blbější. To je ta puberta.“
Hráli jsme hru „Šestý smysl“. Úkolem je odhadnout to, co si myslí ostatní a co napíší. Například: Napište den v týdnu a přemýšlejte, který den napíší ostatní. Pokud se strefíte, máte bod k dobru. Po všech kolech se sečetli body a Fox měl nejméně bodů a prohlásil: „Já mám nejsamostatnější hlavu, vy ostatní opisujete.“
Liška si na schůzce prdělala. Nato Tulák prohlásil: „Eva je prdící pes.“ (Liška je šelma psovitá)
Štupl si hrál s telefonem a řekl: „Hospodářská krize se projevuje i na mobilech, dívejte se jak šetří.“ (ukázal telefon, který neměl žádné tlačítko – byl totiž s dotykovým displejem)
Liška maluje barvou Bobra za „černého krále“ na Tříkrálovou sbírku, ruce měla černé a prohlásila: „Nemáte někdo kus vody?“
Tři králové (Fox, Smíšek a Veverka) procházejí jednou ulicí a domy tam často mají bílé plastové dveře. Veverka: „Tady mají hodně bílých dveří, hm.“ Fox: „Ani křídou se tam nedá nic napsat, nejde to vidět.“ Veverka: „Příště vezmeme lihový fix.“
Tři králové opět prochází ulicí a Smíšek vidí rampouchy (pod autem). Smíšek: „Jéé, rampouchy, ty jsem měla ráda, jedla jsem je.“ Veverka: „Šak si ulom a sněz je.“ Smíšek: „Z auta je nechci, fuj.“ Veverka: „Alespoň je budeš mít ochucené.“
Všichni skautští králové se jako každoročně schází u rodiny Borýskové na jejich vynikající vánoční cukroví. Letos si pro nás nachystali i vaječný koňak, byl pro děti (jen s trochou rumu). Pijeme a z domu se ozve tatínek Borýsek: „Kdo to tam je?“ Paní Borýsková: „Ále nikdo, jen opíjím Tři krále.“
Všichni králové se také sešli na návštěvě babičky a dědečka od sourozenců Borýskových. Jejich babička nám nalévá pití a říká: „Jak to budete chtět pít, kdo s kým?“ Liška: „To je jedno třeba, my spolu a hlavně ti černí, ti ať mají hrnek jen pro sebe.“
Začerněná Veverka pije z hrnku a říká: „Brr, černota se zřejmě rozpouští, asi piju už aj jedy.“
Pírko: „Bobře, začerni si aj ty oči!“ Bobr: „Nééé, nechcu.“ Liška: „Jo, začerni si je, vypadáš jak larva.“